V tomto příspěvku bych vám ráda napsala, jaké byly mé začátky s Kalanetikou. Snad to čtení někoho neodradí, protože to byla dlouhá cesta, než jsem se s Kalanetikou dostala tam, kde jsem teď. Všichni to ale moc dobře známe, ono nic není zadarmo…

Po prohlídce fotografií v knížce jsem si říkala, že na tom asi nic moc nebude, ale po přečtení přesných instruktáží jsem změnila názor. První cvičení jednohodinového programu Kalanetiky mi trvalo neuvěřitelné 2 a půl hodiny (!!!), ale dnes už to mám sfouknuté za přibližně půl až třičtvrtě hodiny, vše je jen o zvyku. Ze začátku jsem si totiž vše pečlivě četla, když bylo potřeba tak třeba i 10 krát za sebou a při tom cvičila. První týden jsem cvičila každý den od pondělí do pátku, protože jsem byla děsně motivovaná těmi všemi úžasnými výsledky, co jsou popsány v knížce, ale na další týden jsem to vražedné tempo snížila, protože po cvičení jsem měla nohy jako z rosolu. :-D

Teď bych chtěla, abyste se podívali na moji fotku „před“ a „po“. Fotka předtím, než jsem vůbec začala cvičit Kalanetiku, je focena v létě roku 2011 a fotka „po“ je z léta 2012 (odpověď na dotaz proč s takovým odstupem od sebe je jednoduchá, nerada se fotím a bylo moc těžké najít nějakou, kde bych byla sama a z bližší vzdálenosti).

Věřím, že rozdíl najdete hravě, uděláte si o tom představu a určitě pochopíte, proč na Kalanetiku pěji samou chválu. :-)

Moje postava před cvičením Kalanetiky

Moje postava po cvičení Kalanetiky

Začátky se absolutně nedají srovnat s tím, co už dokážu teď, takže momentálně cvičím 2 až 3 krát týdně celý jednohodinový program a když nestíhám, tak jen patnáctiminutový program, ale to jen pro udržení kondice, nemám po tom tak dobrý pocit, jako když si dám pořádně do těla. ;-)

V prvních dnech mě tělo vůbec neposlouchalo, odlepit nohu od země byl nadlidský výkon, natož pak udělat pár sedů – lehů s nohou nahoru. :-D Takže jsem si to víceméně jen zkoušela, ale už i to byl obrovský pokrok, protože za další týden šlo vidět ohromné zlepšení a zpevnění celého těla. Radost byla nepopsatelná, to snad chápete, hlavně když na mě oblečení viselo čím dál víc. :-) Věřte nebo ne, po roce jsem měla o 3 konfekční velikosti méně (!!!) – z 42 na 36. Kalanetika je prostě úžasná.

A abyste mi věřili, že na tom vůbec nic není, tak moje Mája je toho důkazem:

Mája cvičí Kalanetiku se mnou

V příštím článku bych vás už ráda seznámila se samotným cvičením Kalanetiky, pokusím se co nejrealističtěji vyfotit ve všech cvičebních polohách, protože přeci jenom si rozhodně nehraji na super učitelku a instruktorku Kalanetiky, ale také si myslím, že už v tom umím docela běhat.

Jsem zkrátka úplně normální mamina, která se o tom všem chce podělit s ostatníma. :-)